Agresivní motorkáři při řádění v lese u Sentic napadli i lesní stráž. Poznáte je?

Opravdu. Ještě minulý týden skomíral ve Svratce nad Veverskou Bitýškou průtok jenom něco přes 3 kubíky vody za sekundu.
Po nedělních deštích kulminoval průtok v pondělí ráno na 50. kubících a Svratka tak vstoupila do 1.povodňového stavu. Kolem 10. hodiny byl průtok už jenom kolem 40 kubíků. A dá se očekávat , že během odpoledne 1. povodňový stav skončí.

Podle Vladimíra Melichara, který se věnuje profesně odborným posudkům v oblasti životního prostředí se předpovědi na jižní Moravě vyplnily. „Tam, kde loni na jedné linii bylo za noc odchyceno 30 hrabošů, letos byli jeden či dva. Stutox je neekonomický, zbytečný a škodí zvířatům,” řekl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Město je spěch a stres. Hluk i znečištění. Před tím vším my, lidé, prcháme do přírody.

Proč pak ale mnozí opeřenci putují směrem právě opačným? Některé ptačí druhy se dokonce přírodě vyhýbají úplně a lpějí na čistě městském životě!

Proč to dělají? A jak se extrémním městským podmínkám přizpůsobují?

Státní zámek Rájec nad Svitavou zve návštěvníky na tradiční květinovou výstavu kamélií, která se uskuteční v interiérech prvního patra zámku

6. 3. 2020 – 15. 3. 2020

Bohaté interiéry prohlídkové trasy doplní umělecké předměty z depozitářů zámku, které nejsou běžně instalovány - jako např. zbraně, obrazy, porcelán, sklo.

Městské kulturní středisko Tišnov Vás zve do Muzea na Jungmanově ulici na výstavu

PLANÉ ROSTLINY

která bude k vidění od 1.3. do 26.4. každou neděli v 16.00 až 20.00 hodin

Jak se daří ptačím sousedům v našem okolí?

Co jim svědčí a co je ohrožuje?

Můžeme pro ně něco udělat?

Na tyto otázky odpoví ornitolog Kryštof Horák 7. března od 15.00 hodin v Domě přírody Moravského krasu.

Video "Pravda o kůrovci – co se děje v našich lesích" je alarmující. Autor má pravdu, když v úvodu konstatuje, že spíš než o kůrovcovou kalamitu se jedná o kůrovcovou katastrofu pro většinu zalesněné části republiky.

Ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Kotlářská 2 v Brně se bude od 29. února konat naučná výstava nazvaná "Ptáci ve městě". Potrvá do 30. března, otevřeno od 9 do 15 hodin.

Při příležitosti výstavy proběhne v sobotu 21. 3. od 7.00 hod. vycházka "Za ptačím zpěvem". Počet účastníků je omezen, proto je potřeba se registrovat na emailu zahrada@sci.muni.cz

V brněnské zoo se v lednu rozhojnilo stádo koz kamerunských. Samičku chovatelé pojmenovali Kamilka a samce Jeníček.

Jedinečný zážitek si pro návštěvníky přichystala brněnská zoologická zahrada. V přízemním sále Staré radnice (Radnická 6, Brno) se zájemci mohou podívat z blízka do očí lvům, putovat s polárními liškami, potopit se do hlubin oceánu…

Brněnskou zoologickou zahradu navštívilo v loňském roce 331 298 lidí, což je nejvíce od roku 1997, kdy se začaly vést podrobné a přesné statistiky. Redakci to sdělil mluvčí zahrady Michal Vaňáč.

Příležitost zpestřit život zvířátkům budou mít v sobotu 14. prosince návštěvníci brněnské zoologické zahrady. Na předvánočním workshopu mohou vyrobit enrichmentové dárky, které zvířecí obyvatelé Mniší hory dostanou na Štědrý den.

Prosincová speciální komentovaná setkání a krmení zvířat v ZOO Brno patří živočichům se záhadnými jmény, o jejichž existenci jste možná dosud ani netušili.
 
Seznámíte se se zvířaty, která jsou běžnými návštěvníky často opomíjena, což z nich činí odstrkánky brněnské zoo. Přijďte se přesvědčit, že naprostým neprávem. Kromě zajímavého jména se pyšní i originálními adaptacemi a způsobem života.

Také v zoo Brno rozsvítili první prosincovou neděli vánoční strom. Z krásné akce měly pochopitelně největší radost děti.

Program začal ve 14 hodin pohádkou o třech králích, která tematicky dokonale zapadla do adventního času. Následovalo perfektně nacvičené vystoupení folklórního dětského souboru Janošíček, které navodilo tu pravou sváteční atmosféru prvního adventního dne. Dětské hlasy zpívající koledy v doprovodu fléten a klavíru zněly úžasně.

Park o rozloze 28 hektarů obklopující zámek v Letovicích na Blanensku patří k nejcennějším jihomoravským parkům po stránce dendrologické, krajinářské i estetické.

V parku, který byl v roce 1996 prohlášen za přírodní památku, jsou vysazeny domácí a exotické dřeviny. Za raritu je považována ambroň západní, často uváděna jako nejvzácnější dřevina v okrese Blansko.

Nepřehlédnutelná hora tyčící se nad Tišnovem je jedinečná svojí flórou a faunou a také významnou geologickou a speleologickou lokalitou. Co pro vás tato přírodní památka znamená? Jak se za poslední léta změnila?